SPC
Zkrácená informace o léčivém přípravku - Furosemid Kabi
Furosemid Kabi 20 mg/2 ml injekční/infuzní roztok
Složení: Jedna 2 ml ampulka obsahuje 20 mg furosemidu, což odpovídá 10 mg furosemidu v 1 ml. Indikace: edém a/nebo ascites vyvolaný onemocněním srdce nebo jater; edém vyvolaný onemocněním ledvin (v případě nefrotického syndromu je nutná léčba základního onemocnění); plicní edém (např. při akutním srdečním selhání); hypertenzní krize (kromě dalších terapeutických opatření). Parenterální podání furosemidu je indikováno v případech, kdy je třeba dosáhnout okamžité a účinné diurézy nebo když perorální podání není možné nebo není účinné. Dávkování: nutno užít nejnižší dávku, se kterou je možné dosáhnout požadovaného účinku; i.v. podání furosemidu musí být pomalé; nesmí se překročit rychlost 4 mg/min a furosemid nesmí být nikdy podán stejnou injekční stříkačkou s jinými léčivými přípravky. Pokud lékař neurčí jinak, je dopor. počáteční dávka pro dospělé a dospívající starší 15 let 20 až 40 mg (1 až 2 ampulky). Max. dopor. denní dávka u dospělých je 1500 mg furosemidu. Pediatrická populace Děti a dospívající (do věku 18 let): i.v. podání furosemidu se doporučuje pouze ve výjimečných případech. Dávkování se upravuje podle těl. hm., přičemž dopor. denní dávka se pohybuje v rozmezí 0,5 až 1 mg/kg těl. hm. až do max. celkové denní dávky 20 mg. Pacienti s poruchou funkce ledvin: U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (sérový kreatinin>5 mg/dl) nesmí rychlost inf. překročit 2,5 mg/min. Starší pacienti: Doporučuje se stejné dávkování jako u dospělých. Eliminace furosemidu u starších pacientů je však obecně mnohem pomalejší. Dopor. počáteční dávka je 20 mg/den, postupně se zvyšuje až do dosažení požadované odpovědi. U dialýzovaných pacientů se udržovací dávka obvykle pohybuje v rozmezí 250 mg až 1500 mg za den. U pacientů s nefrotickým syndromem musí být dávkování stanoveno s opatrností, vzhledem k riziku vyššího výskytu nežádoucích účinků. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku; hypersenzitivita na sulfonamidy (např. na deriváty sulfonylmočoviny nebo na sulfonamidová antibiotika), renální selhání s oligoanurií neodpovídající na léčbu furosemidem, renální selhání jakožto následek otravy nefrotoxickými nebo hepatotoxickými látkami, komatózní nebo v prekomatózní stav spojený s jaterní encefalopatií, těžká hypokalemie, těžká hyponatremie, Hypovolemie a s nebo bez hypotenze, dehydratace, kojení. Zvláštní upozornění a opatření: u některých skupin pacientů je vyžadováno pečlivé sledování, v jiných případech se vyžaduje opatrná titrace dávky (viz SmPC). Symptomatická hypotenze vede k závrati, mdlobě nebo ztrátě vědomí a může se objevit u pacientů léčených furosemidem, a to zejména u starších pacientů, nebo u pacientů kteří užívají další léky, které mohou způsobit pokles krevního tlaku a u pacientů majících další onemocnění, které jsou rizikem pro hypotenzi. Obecně se během léčby furosemidem doporučuje pravidelně sledovat hladinu sodíku, draslíku a kreatininu v séru.
Interakce: Nedoporučené kombinace: lithium, risperidon, levothyroxin; Kombinace vyžadující opatrnost při použití: léky zvyšující riziko prodloužení QTc intervalu a vzniku torsade de pointes v souvislosti s hypokalemií (antiarytmika tříty I a III (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid, amiodaron, sotalol, ibutilid, dofetilid), srdeční glykosidy (digoxin), antipsychotika a jiná neuroleptika; léčivé látky snižující hladinu draslíku v séru (podání furosemidu spolu s amphotericinem B, glukokortikoidy, karbenoxolonem, tetrakosaktidem nebo laxativy může způsobit zvýšené ztráty draslíku); léčivé látky snižující hladinu sodíku v séru (současné podání karbamazepinu nebo aminoglutethimidu může zvýšit riziko hyponatremie; nesteroidní protizánětlivé látky a vysoké dávky salicylátů (mohou v případě stávající hypovolemie vyvolat akutní selhání ledvin); inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a antagonisté receptorů angiotenzinu II (ARA); další kombinace vyžadující opatrnost: antidiabetika, chloralhydrát, fibráty, jodované kontrastní látky, metformin, cholestyramin a kolestipol, nefrotoxické/ ototoxické látky, neuromuskulární blokátory, jiná diuretika (draslík šetřící jako je amilorid, triamteren), theofylin, thiazidy, antikonvulziva, presorické aminy (např. epinefrin, norepinefrin). Těhotenství, kojení a fertilita: Vzhledem k tomu, že furosemid prostupuje placentou, smí být v průběhu těhotenství použit pouze krátkodobě a pouze je-li indikace nevyhnutelná. Diuretika nejsou v průběhu těhotenství vhodná k rutinní léčbě hypertenze a edému, jelikož mohou porušit perfuzi placenty a tím i růst plodu. Ve studiích na zvířatech byla pozorována reprodukční toxicita. Furosemid se vylučuje do mateřského mléka a inhibuje kojení. V takových případech je kojení kontraindikováno. Nežádoucí účinky: časté: jaterní encefalopatie u pacientů s hepatocelulární insuficiencí; méně časté: trombocytopenie, hluchota (někdy nevratná), pruritus, kožní a slizniční reakce; Diuretické působení furosemidu může vést nebo přispět k hypovolemii a v těžkých případech k dehydrataci, a to zejména u starších pacientů. Furosemid může snížit glukózovu toleranci. Zejména po dlouhodobé léčbě nebo při podávání vysokých dávek může dojít k poruše elektrolytové a vodní rovnováhy (k hypokalemii, k hyponatremii a k metabolické alkalóze). Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Fresenius Kabi s.r.o., Na Strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, ČR. Registrační číslo: 50/294/07-C Datum revize textu: 29. 5. 2023
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis a kód 0116441 je plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podrobné údaje najdete v Souhrnu údajů o přípravku (SPC).
Případné nežádoucí účinky prosím hlaste na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41, Praha 10, https://nezadouciucinky.sukl.cz/
Složení: Jedna 2 ml ampulka obsahuje 20 mg furosemidu, což odpovídá 10 mg furosemidu v 1 ml. Indikace: edém a/nebo ascites vyvolaný onemocněním srdce nebo jater; edém vyvolaný onemocněním ledvin (v případě nefrotického syndromu je nutná léčba základního onemocnění); plicní edém (např. při akutním srdečním selhání); hypertenzní krize (kromě dalších terapeutických opatření). Parenterální podání furosemidu je indikováno v případech, kdy je třeba dosáhnout okamžité a účinné diurézy nebo když perorální podání není možné nebo není účinné. Dávkování: nutno užít nejnižší dávku, se kterou je možné dosáhnout požadovaného účinku; i.v. podání furosemidu musí být pomalé; nesmí se překročit rychlost 4 mg/min a furosemid nesmí být nikdy podán stejnou injekční stříkačkou s jinými léčivými přípravky. Pokud lékař neurčí jinak, je dopor. počáteční dávka pro dospělé a dospívající starší 15 let 20 až 40 mg (1 až 2 ampulky). Max. dopor. denní dávka u dospělých je 1500 mg furosemidu. Pediatrická populace Děti a dospívající (do věku 18 let): i.v. podání furosemidu se doporučuje pouze ve výjimečných případech. Dávkování se upravuje podle těl. hm., přičemž dopor. denní dávka se pohybuje v rozmezí 0,5 až 1 mg/kg těl. hm. až do max. celkové denní dávky 20 mg. Pacienti s poruchou funkce ledvin: U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (sérový kreatinin>5 mg/dl) nesmí rychlost inf. překročit 2,5 mg/min. Starší pacienti: Doporučuje se stejné dávkování jako u dospělých. Eliminace furosemidu u starších pacientů je však obecně mnohem pomalejší. Dopor. počáteční dávka je 20 mg/den, postupně se zvyšuje až do dosažení požadované odpovědi. U dialýzovaných pacientů se udržovací dávka obvykle pohybuje v rozmezí 250 mg až 1500 mg za den. U pacientů s nefrotickým syndromem musí být dávkování stanoveno s opatrností, vzhledem k riziku vyššího výskytu nežádoucích účinků. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku; hypersenzitivita na sulfonamidy (např. na deriváty sulfonylmočoviny nebo na sulfonamidová antibiotika), renální selhání s oligoanurií neodpovídající na léčbu furosemidem, renální selhání jakožto následek otravy nefrotoxickými nebo hepatotoxickými látkami, komatózní nebo v prekomatózní stav spojený s jaterní encefalopatií, těžká hypokalemie, těžká hyponatremie, Hypovolemie a s nebo bez hypotenze, dehydratace, kojení. Zvláštní upozornění a opatření: u některých skupin pacientů je vyžadováno pečlivé sledování, v jiných případech se vyžaduje opatrná titrace dávky (viz SmPC). Symptomatická hypotenze vede k závrati, mdlobě nebo ztrátě vědomí a může se objevit u pacientů léčených furosemidem, a to zejména u starších pacientů, nebo u pacientů kteří užívají další léky, které mohou způsobit pokles krevního tlaku a u pacientů majících další onemocnění, které jsou rizikem pro hypotenzi. Obecně se během léčby furosemidem doporučuje pravidelně sledovat hladinu sodíku, draslíku a kreatininu v séru.
Interakce: Nedoporučené kombinace: lithium, risperidon, levothyroxin; Kombinace vyžadující opatrnost při použití: léky zvyšující riziko prodloužení QTc intervalu a vzniku torsade de pointes v souvislosti s hypokalemií (antiarytmika tříty I a III (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid, amiodaron, sotalol, ibutilid, dofetilid), srdeční glykosidy (digoxin), antipsychotika a jiná neuroleptika; léčivé látky snižující hladinu draslíku v séru (podání furosemidu spolu s amphotericinem B, glukokortikoidy, karbenoxolonem, tetrakosaktidem nebo laxativy může způsobit zvýšené ztráty draslíku); léčivé látky snižující hladinu sodíku v séru (současné podání karbamazepinu nebo aminoglutethimidu může zvýšit riziko hyponatremie; nesteroidní protizánětlivé látky a vysoké dávky salicylátů (mohou v případě stávající hypovolemie vyvolat akutní selhání ledvin); inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a antagonisté receptorů angiotenzinu II (ARA); další kombinace vyžadující opatrnost: antidiabetika, chloralhydrát, fibráty, jodované kontrastní látky, metformin, cholestyramin a kolestipol, nefrotoxické/ ototoxické látky, neuromuskulární blokátory, jiná diuretika (draslík šetřící jako je amilorid, triamteren), theofylin, thiazidy, antikonvulziva, presorické aminy (např. epinefrin, norepinefrin). Těhotenství, kojení a fertilita: Vzhledem k tomu, že furosemid prostupuje placentou, smí být v průběhu těhotenství použit pouze krátkodobě a pouze je-li indikace nevyhnutelná. Diuretika nejsou v průběhu těhotenství vhodná k rutinní léčbě hypertenze a edému, jelikož mohou porušit perfuzi placenty a tím i růst plodu. Ve studiích na zvířatech byla pozorována reprodukční toxicita. Furosemid se vylučuje do mateřského mléka a inhibuje kojení. V takových případech je kojení kontraindikováno. Nežádoucí účinky: časté: jaterní encefalopatie u pacientů s hepatocelulární insuficiencí; méně časté: trombocytopenie, hluchota (někdy nevratná), pruritus, kožní a slizniční reakce; Diuretické působení furosemidu může vést nebo přispět k hypovolemii a v těžkých případech k dehydrataci, a to zejména u starších pacientů. Furosemid může snížit glukózovu toleranci. Zejména po dlouhodobé léčbě nebo při podávání vysokých dávek může dojít k poruše elektrolytové a vodní rovnováhy (k hypokalemii, k hyponatremii a k metabolické alkalóze). Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Fresenius Kabi s.r.o., Na Strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, ČR. Registrační číslo: 50/294/07-C Datum revize textu: 29. 5. 2023
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis a kód 0116441 je plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podrobné údaje najdete v Souhrnu údajů o přípravku (SPC).
Případné nežádoucí účinky prosím hlaste na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41, Praha 10, https://nezadouciucinky.sukl.cz/
