Jejunostomie: 
Pokud zbývá pod 100 cm jejuna, je pacient tzv. čistý sekretor a vždy ztratí stomií více než vypije. Při žízni se tedy velkým pitím hypotonických nápojů ještě více dehydratuje!  
Rada pro pacienta: "Máte-li žízeň, tak méně pijte."

Při jejunostomii je zpravidla nutné:

• pod 200 cm speciální pitný režim 
• pod 100 cm parenterální hydratace 
• pod 75 cm dlouhodobá parenterální výživa 

Známkou dehydratace je m.j. pokles natria v jednorázovém vzorku moči (pod 20 mmol/l) - neplatí u diuretik a renální insuficience. 

Průměrný obsah odpadu z jejuno/ileo-stomie (mmol/l):
Na 90-120, K 10-15 (z ilea více než z jejuna), Bikarbonát 60, Cl 60 (pro srovnání s běžným průjmem: Na 40, K 50, Bikarbonát 40, Cl 30) 

"Polovina kolon má stejnou cenu jako půl metru tenkého střeva". 

Resekce části jejuna je lépe tolerována (než ztráta ilea), ale je hypergastrinémie (proto dávat max. dávku IPP po celou dobu adaptace) a menší sekrece žluči a slinivky. 

Resekce části ilea může vést ke 2 typům průjmu: 
Vodnatý – cholerhea; průjem je z nevstřebaných žlučových kyselin, řešením je pryskyřice cholestyramin (Vasosan P plv.) 
Mastný – steatorhea; řešením je nízkotučná dieta a parenterální substituce vitaminů ADEK.